Loni v létě jsem provázela pár žen online programem Zpět k sobě. V jeho průběhu se mi postupně skládalo, co v příštím běhu udělám jinak, co doplním, co vypustím…Téměř rok uběhl a druhý běh kurzu v nedohlednu. Neláká mě to (zatím?). Myslím si, že veškeré informace, které chceme pro svůj posun, jsou plně dostupné. A to nejdůležitější máme vždy při sobě. Pokud ne hned, vzápětí se to odněkud vynoří (věřte, nevěřte). A my sami nejlépe víme, co máme (chceme) dělat.

Přesto z vlastní zkušenosti vím, že je fajn (pohodlné:) mít potřebné informace na jednom místě. A já to tak udělala. Ohlédla jsem se za svou téměř 36letou cestou a zkoumala nejdůležitější milníky svého života. Ty nejpodstatnější mají jedno společné – zpomalení (nebo přímo zastavení).

A to je to, co vnímám jako opravdu zásadní v situacích:

• kdy nevím,
• než se pustím do něčeho nového,
• než opustím něco starého,
• než začnu vyhledávat informace,
• než …

Je to něco, co může udělat úplně každý. Bez ohledu na věk, pohlaví, povolání, momentální náladu, finanční/zdravotní/rodinnou situaci … Prostě každý.

Myslela jsem si, že je to vlastně jednoduché, a právě proto se nám do toho nechce – když je něco jednoduché, je to podezřelé, ne? Nene, právě že zpomalení (zastavení) nemusí být vůbec jednoduché. Obzvlášť pro ty z nás, kteří byli většinu života zvyklí být především v hlavě, v budoucnosti či minulosti, a nenaslouchali svému tělu (a vnitřnímu hlasu – nemyslím mysl).

Představte si, že celý život běžíte v křeččím kolečku a naráz z něj vystoupíte. Může se vám z toho začít motat hlava, cítit se dezorientovaní, až v nebezpečí, protože jste opustili rádoby jistotu svého zajetého prostoru…

A to je právě ten okamžik, kdy na scénu nastupuje naše obrovská podpora, kterou máme neustále při sobě – dech. Něco tak samozřejmého, přesto pro mě vlastně "nového". Nového proto, že jsem drtivou většinu svého života vlastní dech nevnímala.

Za poslední dva roky, co jsem začala vědoměji s dechem pracovat, jsem se na vlastní kůži (dech) přesvědčila:

• jak různý dech může spouštět různé procesy v těle i mysli (a tím i v našem životě).
• jak pár nádechů a výdechů může dokonale zklidnit tělo i mysl a naopak – jak aktivační dech nás může krásně nabudit do akce.
• jak se pomocí dechu můžeme dostat k uzamknutým vzpomínkám, o kterých ani nevíme, že je v sobě máme.
• jak pomocí dechu uvolnit emoce,
• jak vědomý dech mění naše životy, dělá doslova zázraky.
• …

2 "techniky" dostupné každému

Proto můj pomyslný seznam s "technikami", které pomáhají v běžném životě a především s návratem zpět k sobě, je krátký a pro všechny:

1. zpomalení, až zastavení,

2. dech.

Zpomalit může opravdu každý. Zpomalit při umývání nádobí, při sprchování se, při skládání prádla, při pohlazení svého těla/partnera/dětí… při čemkoliv. Jenže nám se do toho často nechce. A nedivím se. Ono to totiž může bolet.

• Když zpomalíme, začínáme si všímat toho, co jsme v dřívějším shonu ignorovali.
• Začneme cítit to, co naše tělo už nějakou dobu vysílá.
• Začnou se uvolňovat emoce, které jsme zakrývali různou činností…

Ale jsem přesvědčená o tom, že přesně tohle je potřeba… Všimnout si, uvolnit, žít ve větším klidu… Ze sebe...

Ke zpomalení (zastavení) je potřeba se vědomě rozhodnout (pokud nás k tomu nepřinutí nemoc či jiná nenadálá situace). K dýchání se zdánlivě rozhodovat nemusíme. To děláme automaticky. Ale i tuto činnost můžeme začít dělat vědoměji. A tím právě podpoříme své každodenní jednání.

Před jakoukoliv těžší situací / každý den se vědomě spojme se svým dechem, stačí chvilka. Můžete začít 2 minutami, postupně čas prodlužovat, až se dostanete na 5 – 10 min denně (ráno po probuzení/večer před spaním na uklidnění myšlenek/před obědem/po obědě/po návratu z práce domů) – můžete si udělat novou rutinu, čas sami se sebou.

• Bez jakýchkoliv technik, metod, počítání. Prostě se jen vědomě nadechovat a vydechovat.
• Kdo už toto zvládne, začne prodlužovat dech – to se přirozeně děje, když na něj zaměříme pozornost, ale ještě o kousek víc. Pomalejší nádech a výdech.
• Prodlužovat, zpomalovat, víc a víc.
• Tím se uvolňovat víc a víc do života.
• Tím vědoměji být v každé situaci, která se nám v životě děje.
• Tím řešit "problémy", nepříjemnosti, každodenní povinnosti z většího a většího klidu…

Když ono se to řekne…

Jenže… snáz se to řekne, než opravdu zavede do běžného života, že?

Proto nabízím podporu. Vím, že se nám cokoliv nového snáz zavádí, když na to nejsme sami.

Tedy pokud chcete při tomto svém zpomalení, zastavení, napojení se na sebe a svůj dech podpořit, můžete se přidat k 21denní cestě ZPĚT K SOBĚ. K cestě, při které propojíme dvě výše "uvedené" techniky – zpomalení a dech – a budeme praktikovat v běžném životě.

Pár minut denně.

Zdarma. K ničemu se nezavazujete. Nic vám nebudu nabízet na prodej. Zcela nemarketingově po vás nebudu chtít ani e-mailovou adresu…

Vlastně po vás chci jen rozhodnutí. Které si dáte každý sám sobě.

1. týden - Vědomé propojení s dechem

2. týden - Zpomalení a prodlužování dechu

3. týden - Tipy na dechová cvičení (nejen pro ty, co potřebují další techniky:)

Proč to dělám?

Protože chci i vám ukázat, že opravdu stačí pár minut denně se sebou a svým dechem a dochází ke změnám. Ve finále ke změnám k lepšímu.

Ne, nebudu vám denně spamovat e-mailovou schránku. Vlastně vám asi nepošlu ani jeden mail.

Tohle je něco, k čemu mě, mé rady ani FB nepotřebujete. Přesto pokud chcete v tomto podpořit, můžete se přidat do FB skupinky, kde v průvodcích bude krátký podpůrný materiál na každý týden. Navíc se tam můžeme podporovat na naší každodenní cestě se sebou.

A taky nemusíte. Stačí si dát závazek sami sobě, že od teď se budete vědomě každý den spojovat se sebou. Třeba po dobu 5 dnů. Nebo jednoho týdne/jednoho měsíce… A když to nedodržíte, nic se nestane. Kdykoliv navážete plynule dál.

Kdykoliv můžete zpomalit.

Kdykoliv můžete zastavit.

Kdykoliv se můžete vědomě nadechnout.

Kdykoliv můžete změnit směr.

Kdykoliv můžete být jen a jen sami se sebou…

A ne, neslibuji vám po projití 21denní cesty život bez problémů. Ale vědomější propojení se sebou, s tím, co chcete a třeba jak to chcete, a možná také krok k pevnějšímu zdraví (ano, zpomalení a funkční dech mají pozitivní vliv na naši imunitu, zdraví, dlouhověkost…).

K 21denní cestě ZPĚT K SOBĚ tudy:

Autor: Irena Hýžová